Nejčastější dotazy

Penzijní připojištění vzniká uzavřením Smlouvy o penzijním připojištění, zpravidla od prvního dne měsíce následujícího po sepsání smlouvy. V případě přechodu od jiného penzijního fondu je nutno započítat dvouměsíční výpovědní lhůtu, která běží od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi původnímu penzijnímu fondu.

Sepisuje-li se smlouva se zájemcem o penzijní připojištění, který není v dané době penzijně připojištěn, např. 10.12. 2007,  vzniká mu penzijní připojištění dnem 1.1. 2008. Pokud je zájemce účastníkem penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a současně při sepsání smlouvy podá a doručí původnímu penzijnímu fondu Výpověď a žádost o převod (spolu se souhlasem penzijního fondu kam přechází) ještě do konce prosince 2007, vznikne mu nové penzijní připojištění od 1.3.2008, tj. po uplynutí dvouměsíční výpovědní lhůty u původního penzijního fondu.

Při sjednávání smlouvy účastník určí penze, na které bude platit, ale o způsobu výběru dávky se u PFKB rozhodne až v době žádosti o výplatu. To je vzhledem k dlouhodobému charakteru penzijního připojištění nespornou výhodou.

PF KB nabízí možnost předběžného výpočtu jednotlivých druhů dávek, jako podkladu k výběru optimální dávky.

Osoby určené pro pozůstalostní penzi a odbytné může účastník ve smlouvě o penzijním připojištění kdykoliv měnit písemným oznámením fondu, nejpozději však do data žádosti o dávku.

Penze starobní
Musí být ze zákona sjednána vždy. Nárok na starobní penzi vznikne muži i ženě pokud platili příspěvky na tuto penzi nejméně 60 kalendářních měsíců a dosáhli věku 60 let. Požádat o dávku může účastník kdykoliv po splnění obou uvedených podmínek. Dolní hranice měsíčního příspěvku účastníka je 100,- Kč, horní hranice není omezena.

Způsob výplaty starobní penze:

1. starobní penze doživotní
   a. prostá - pobírá doživotně pouze účastník
   b. se zaručenou dobou výplaty 10 let - v případě úmrtí účastníka pobírají pozůstalí
       (určení ve smlouvě) stejnou výši penze po zbytek zaručené doby
   c. s nárokem na pozůstalostní penzi - v případě úmrtí účastníka pobírají pozůstalí
       (určení účastníkem ve smlouvě) ještě 2 roky penzi ve stejné výši
2. jednorázové vyrovnání místo starobní penze - účastník si kdykoliv po vzniku nároku na dávku může vybrat celkovou naspořenou částku i jednorázově

V žádosti o doživotní penzi může účastník požádat o mimořádnou výplatu první splátky v maximální výši 1/3 celkové finanční částky evidované na individuálním účtu účastníka (od penzijního plánu č. 3).

Penze výsluhová
Nárok na výplatu této penze, byla-li sjednána, vznikne účastníkovi, který platil příspěvky na tuto penzi minimálně 180 kalendářních měsíců.
Výhodná je zejména pro mladší účastníky do 44 let věku. Výplata výsluhové penze je možná buď v podobě penze (pravidelně se opakujících dávek), nebo formou jednorázového vyrovnání.

Penze invalidní
Je výhodná pro každého účastníka penzijního připojištění. V případě, že je mu přiznán plný invalidní důchod podle předpisů o důchodovém pojištění, má možnost čerpat prostředky ze svého individuálního účtu před dovršením zákonné věkové hranice 60 let. Nárok na tuto penzi vznikne, jestliže účastník platil příspěvky po sjednání této penze alespoň 36 kalendářních měsíců.
Na tuto penzi účastník nepřiplácí žádné další finanční prostředky. Je vyplácena ve výši penze starobní a lze ji kombinovat se všemi druhy penzí, tak jako penzi starobní.Výplata invalidní penze je možná buď v podobě penze (pravidelně se opakujících dávek), nebo formou jednorázového vyrovnání.

Penze pozůstalostní
Náleží fyzické osobě určené účastníkem ve smlouvě o penzijním připojištění, jestliže zemřel účastník penzijního připojištění, který:

1. platil příspěvky na penzijní připojištění po sjednání této penze alespoň 36 kalendářních měsíců a kterému ještě nebyla vyplácena starobní nebo invalidní penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání nebo
2. pobíral doživotní starobní penzi, nebo doživotní invalidní penzi spojenou s nárokem na výplatu penze pozůstalostní, nebo 
3. pobíral doživotní starobní, invalidní nebo výsluhovou penzi se zaručenou dobou výplaty, přičemž zaručená doba dosud neuplynula

Pozůstalostní penzi je vhodné uzavřít vždy, protože se jedná o částečné zabezpečení rodiny nebo blízkých. Na tuto penzi se nepřiplácí žádné další příspěvky. Pozůstalostní penze je vyplácena buď jako penze dočasná, nejméně po dobu 3 let, pokud se jedná o penzi po účastníkovi, kterému do okamžiku úmrtí nebylo z jeho připojištění nic vypláceno, nebo po dobu 2 let (v případě úmrtí při pobírání starobní penze s nárokem na pozůstalostní penzi, nebo po zbytek zaručené doby v případě, že zemřelý účastník byl pobiratelem penze starobní doživotní se zaručenou dobou.

Jednorázové vyrovnání
Místo výplaty starobní, výsluhové nebo invalidní penze se účastník může rozhodnout pro výplatu celé částky na svém individuálním účtu formou jednorázového vyrovnání.

Odbytné
Náleží :
-účastníkovi, který platil příspěvky na penzijní připojištění alespoň 12 kalendářních měsíců a jehož pojištění zaniklo dohodou nebo výpovědí a nevznikl mu nárok na jinou dávku- fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi. Odbytné se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem, případně zaměstnavatelema a podílů na výnosech hospodaření fondu.

Počáteční právní úprava stanovila jako nejnižší věkovou hranici pro vznik nároku na penzi z penzijního připojištění 50 let a dobu trvání penzijního připojištění v maximální hranici 60 měsíců (5 let). Od roku 2000 stanovil zákon nově věkovou hranici pro vznik nároku na penzi z penzijního připojištění na 60 let. Současně byla základní minimální pojištěná doba stanovena na 60 měsíců. Uvedené podmínky se týkají všech penzijních fondů.

Převodem

1. Účastník splňuje u stávajícího fondu podmínky podle původního penzijní plánu - možnost přestoupení na nové podmínky
   Pokud účastníkovi u jeho fondu již vznikl nárok na výplatu dávky podle podmínek prvních penzijních plánů, je-li mladší 60ti let věku a má-li uhrazeno méně jak 60 kalendářních měsíců, může přistoupit Dodatkem smlouvy na nový penzijní plán a poté převod zrealizovat.
   
   Podle nových penzijních plánů vzniká nárok na starobní penzi po dosažení 60ti let věku a placení příspěvků po dobu nejméně 60ti měsíců.
   
   Pro uskutečnění převodu je dále potřeba sepsat s nástupnickým fondem Smlouvu a formulář "Výpověď a souhlas s převodem ". Výpovědní lhůta činí dva měsíce a začíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi původnímu penzijnímu fondu. Penzijní fond započte celou pojištěnou dobu u předchozího penzijního fondu.
2. Účastník splňuje u stávajícího fondu podmínky a převod nelze realizovat
   Vznikl - li účastníkovi u stávajícího penzijního fondu nárok na dávku, požádá stávající fond o výplatu dávky formou jednorázového vyrovnání. Finanční prostředky vyplacené tímto penzijním fondem je možné vložit do nového penzijního fondu formou jednorázového vkladu a nechat jej rozepsat na budoucí období tak, aby účastník dosáhl maximálního výnosu. Nejvýhodnější měsíční úložkou je 1500 Kč. Na prvních 500 Kč je poskytován maximální státní příspěvek ve výši 150 Kč, na zbývajících 1000 Kč může účastník uplatňovat daňové odpočty.
   
   
3. Účastník nežádá převod ani výplatu dávky - Přerušení smlouvy o penzijním připojištění
   V případě, kdy účastník nemá zájem o převod prostředků ani o výplatu prostředků, může využít možnosti přerušení připojištění (zakonzervování smlouvy) a s fondem, vybraným zaměstnavatelem, uzavřít další smlouvu))

Ne
Při postupu podle odpovědi na otázku číslo 1, odst. a), převádí původní penzijní fond prostředky v celkové výši stavu individuálního účtu na účet nástupnického penzijního fondu včetně státních příspěvků, příspěvků zaměstnavatele (třetí osoby) a podílů na výnosech. Prostředky účastníka nejsou žádným způsobem kráceny. Podíly na výnosech za rok, ve kterém byl převod realizován, doposílá předchozí fond v roce následujícím, tj. po připsání výnosů.
Při postupu podle odpovědi na otázku číslo 1, odst. b), vyplatí původní penzijní fond všechny prostředky evidované na individuálním účtu účastníka ke dni zpracování. Ten se sestává ze státních příspěvků, příspěvků zaměstnavatele (třetí osoby) a podílů na výnosech. Podíly na výnosech za rok, ve kterém bylo jednorázové vyrovnání vyplaceno, doposílá předchozí fond v roce následujícím, tj. po připsání výnosů.

1. Ze zákona nemůže účastník platit příspěvek současně u více penzijních fondů.
   Účastník nemůže mít souběžně dvě a více smluv, na které platí příspěvky. Jakmile ministerstvo financí zjistí, že dva (a více) penzijní fondy evidují stejného účastníka, vzniká tzv. duplicita. Ministerstvo financí nepřizná státní příspěvek žádnému z fondů do té doby, než bude duplicita vyřešena a jeden z nich smlouvu ukončí. Záležitosti duplicit jsou řešeny vždy zdlouhavě, protože s Ministerstvem financí je možné komunikovat prostřednictvím žádosti o státní příspěvky jen 4x ročně.
2. Účastník může na jednu smlouvu hradit příspěvky a ze druhé smlouvy čerpat penzi
   Teoreticky je možné u jednoho penzijního fondu (po vzniku nároku na dávku) požádat o výplatu dávky formou doživotní nebo časové penze (tj. nechat si vyplácet penzi) a uzavřít novou smlouvu o penzijním připojištění např. u jiného penzijního fondu. 
   Výše měsíčních penzí odpovídajících současným požadavkům na doplňkový zdroj ke starobnímu důchodu lze však očekávat až po více jak 20ti letech penzijního připojištění.
3. Účastník může na jednu smlouvu hradit příspěvky a druhou smlouvu přerušit, zakonzervovat
   Smlouvu o penzijním připojištění je možné přerušit, tzv. zakonzervovat. O konzervaci smlouvy může požádat účastník, který hradil příspěvky alespoň po dobu 36ti kalendářních měsíců, nebo v případě každého dalšího přerušení u téhož fondu, hradil-li příspěvky po dobu 12ti kalendářních měsíců. Konzervace smlouvy je vhodná v případě, kdy účastník má uzavřenou smlouvu s PF KB, ale zaměstnavatel se rozhodl přispívat k jinému penzijnímu fondu. U vybraného fondu zaměstnavatelem uzavře smlouvu a u PFKB požádá o konzervaci smlouvy. Na novou jsou hrazeny příspěvky účastníka, příspěvky zaměstnavatele, přiznávány státní příspěvky a výnosy. Na přerušenou smlouvu se neplatí. Po dobu přerušení se finanční prostředky na zakonzervované smlouvě zhodnocují o podíly na výnosech. O přerušení připojištění je nutné požádat písemně. Po splnění podmínek pro vznik nároku na dávky penzijního připojištění je možné kdykoliv požádat o výplatu z přerušené smlouvy. Také lze převést prostředky z přerušené smlouvy na smlouvu novou.

Smlouva o penzijním připojištění se uzavírá na dobu neurčitou. Vznik nároku na jednotlivé druhy dávek, resp. plnění fondu, vzniká za zcela jednoznačných podmínek - po uplynutí určité doby placení příspěvků a dovršení určité věkové hranice. Je zcela na rozhodnutí účastníka penzijního připojištění, zda smlouvu ukončí a čerpá dávku bezprostředně po vzniku nároku nebo zda pokračuje v penzijním připojištění a zvyšuje tak objem naspořených prostředků (výnosů, státních příspěvků a samozřejmě i výši vyplácených dávek).

Obecně lze říci, že daňové úlevy se týkají všech účastníků penzijního připojištění, tedy i těch, kteří mají uzavřenou smlouvu o penzijního připojištění podle penzijního plánu platného před rokem 2000.

Daňové úlevy lze rozdělit do 3 kategorií :

1. Daňové úlevy zaměstnanců
   Zákon o penzijním připojištění přináší účastníkům, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru, zvýhodnění ve formě daňových úlev, spočívajících jednakv možnosti snížení ročního základu pro výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti a jednak, počínaje rokem 2000, jsou osvobozeny od daně z příjmu příspěvky zaměstnavatele poskytované zaměstnancům, a to až do výše 24000 Kč ročně.
2. Daňové úlevy pro všechny účastníky penzijního připojištění
   Daňovou úlevou, která se týká kromě zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných, je možnost snížení daňového základu o 12 000 Kč ročně. Částka, kterou lze odečíst od zdaňovacího základu, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených účastníkem - poplatníkem daně na zdaňovací období, sníženému o 6 000 Kč.
3. Daňové úlevy zaměstnavatelů
   Zákon o dani z příjmu umožňuje zaměstnavatelům započítat příspěvek na penzijní připojištění zaměstnanců do nákladů a tím snížit daňový základ. Výše možného odpočtu je stanovena až do výše 24000 Kč ročně. Lze předpokládat, že tato daňová úleva bude i nadále rozšiřovat okruh zaměstnavatelů poskytujících příspěvky svým zaměstnancům.

Všechny prostředky na individuálním účtu účastníka jsou zhodnocovány investiční činností penzijního fondu. Fond rozděluje zisk tak, že nejméně 5% připadá do rezervního fondu a nejvíce 10% se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady, zbylá část se použije ve prospěch účastníků včetně příjemců penzí a osob, jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje.

Inflace do systému penzijního připojištění promítnuta není. Rozhodující penzijní fondy zhodnocují prostředky účastníků zhruba na úrovni inflace. Dosavadní možnosti investování byly omezeny zákonnou úpravou, a to zejména z důvodu minimalizace rizika (porovnejte strukturu portfolia jednotlivých penzijních fondů). Proto není možné dosahovat vyšších výsledků.

V souvislosti se vstupem do EU a některými změnami zákona o penzijním připojištění v oblasti zahraničních investic lze očekávat, že v příštích letech dojde ke změně uvedeného trendu.

Pokud účastník nebude moci po přechodnou dobu platit příspěvky, požádá si písemně na příslušném formuláři buď o :

1. přerušení placení příspěvků. ¬ Účastník si stanoví dobu přerušení placení příspěvků a ve stanovené době neplatí příspěvky. V této době nemá účastník nárok na státní příspěvky a doba přerušení se mu nezapočítává do celkové pojištěné doby.
2. odklad placení příspěvků. Při odkladu placení příspěvků (nejdéle na 12 měsíců), má účastník možnost do jednoho měsíce od ukončení odkladu příspěvky doplatit. Pak se mu započtou doplacené měsíce do doby penzijního připojištění, ale také zde nedostane na tyto doplacené prostředky státní příspěvek. V obou případech se mu dosud naspořené prostředky na účtu účastníka dále fondem zhodnocují.

Státní příspěvek ve výši 40 až 120 Kč (podle výše měsíčního příspěvku) byl v prvních 24 měsících od vzniku prvního penzijního připojištění zvýšen o 25%, tj. na 50 až 150 Kč.
Novela zákona upravila výši státního příspěvku tak, že zvýšený příspěvek je poskytován po celou dobu trvání penzijního připojištění, a to na smlouvy uzavřené s Penzijním plánem číslo 3 a 4 nebo po přistoupení na podmínky penzijního plánu č.4.
V souvislosti s novelou zákona, dále došlo k zásadní změně v poskytování státního příspěvku na penzijní připojištění. Státní příspěvky jsou od účinnosti novely, tj. od 8/1999, poskytovány pouze na vlastní příspěvky účastníků. Stav, kdy byl státní příspěvek poskytován ve výši odpovídající celkovému měsíčnímu příspěvku na penzijní připojištění, tzn. včetně příspěvku zaměstnavatele, byl novelou zákona upraven tak, že státní příspěvek se na příspěvek zaměstnavatele neposkytuje. V případech, kdy je smlouva o penzijním připojištění založena pouze na příspěvku zaměstnavatele, nedostane účastník penzijního připojištění žádný státní příspěvek.
Účastník penzijního připojištění získá maximální státní příspěvek, pokud jeho vlastní měsíční příspěvek činí 500 Kč nebo více.

Obdoba státní záruky jako u vkladů občanů do peněžních ústavů není v systému penzijního připojištění zavedena. Ve státech s rozvinutým systémem dobrovolného penzijního připojištění spravují penzijní fondy takové objemy finančních prostředků, které nemůže příslušný stát garantovat. Několikastupňová kontrola penzijních fondů počínaje depozitářem, Ministerstvem financí, Českou národní bankou a Ministerstvem práce a sociálních věcí, zajišťuje vysokou míru bezpečnosti uložených finančních prostředků.

Zákon o penzijním připojištění dále zpřísňuje podmínky investování penzijních fondů, klade důraz na vyšší informovanost veřejnosti a účastníků penzijního připojištění. Minimální hranice základního kapitálu penzijního fondu je 50 mil. Kč. Státní dozor zpřísňuje i dohled nad akcionáři penzijních fondů. PF KB disponuje jedním z nejvyšších základních jmění mezi všemi penzijními fondy ve výši 200 mil. Kč a nevykazuje žádné ztráty z hospodaření předchozích let. Jediným akcionářem je KB, a.s. Majoritním akcionářem KB, a.s. se v červnu 2001 stala jedna z největších evropských bank, francouzská Société Generale.

Ano, písemnou výpovědí anebo (v případě, že již vznikl nárok na dávku) žádostí o příslušnou dávku.
Podle podmínek daných zákonem o penzijním připojištění a penzijním plánem je možné penzijní připojištění vypovědět kdykoliv, ale nejdříve po uhrazení a uplynutí 12ti započtených příspěvkových měsíců vznikne účastníkovi nárok na výplatu odbytného.

1. Odbytné
   Účastník po výpovědi penzijního připojištění má v případě odbytného nárok na úhrn příspěvků zaplacených účastníkem (vč. příspěvků třetí osoby - zaměstnavatele) a podílů na výnosech hospodaření fondu. Při tomto, v podstatě předčasném výběru, musí penzijní fond již vyžádané státní příspěvky vracet zpět Ministerstvu financí. Proto na ně účastník ztrácí nárok. Ministerstvo financí zvýhodňuje státními příspěvky pouze toho účastníka, který splní podmínky dané zákonem.
2. Vznik nároku na dávku ze starobní penze
   Po vzniku nároku na starobní penzi, podle podmínek penzijního plánu, může, namísto výplaty penze, účastník požádat o jednorázové vyrovnání, spočívající ve výplatě celé finanční částky, vedené na jeho individuálním účtu. U PF KB, pro smlouvy uzavřené podle původního penzijního plánu č.1, vzniká nárok na dávku po uhrazení 36ti kalendářních měsíců a dosažení věku 50ti let. Pro smlouvy uzavřené podle penzijního plánu č.3 po uhrazení 60ti kalendářních měsíců a dosažení věku 60ti let nebo odchod do starobního důchodu ze státního důchodového pojištění.
   U nyní platného penzijního plánu č.4 platí podmínky uhrazení 60ti kalendářních měsíců a věková hranice 60 let.
3. Vznik nároku na dávku z invalidní penze
   U PF KB, pro smlouvy posuzované podle prvního penzijního plánu, vzniká nárok na invalidní penzi po uhrazení 36ti kalendářních měsíců a trvání částečné nebo plné invalidity. Pro smlouvy posuzované podle nového penzijního plánu, vzniká nárok po uhrazení 36 započtených příspěvkových měsíců a trvání plné invalidity. O výplatu dávky lze rovněž požádat formou penze nebo jednorázového vyrovnání.

V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie byl změněn zákon o penzijním připojištění. Novela zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, vydaná zákonem č. 36/2004 Sb. upravuje možnost uzavření smlouvy o penzijním připojištění obyvatelům států EU, jestliže jsou účastni na zdravotním či důchodovém pojištění v České republice. Dále novela přináší možnost výplaty dávky do ciziny, tj. nemá-li účastník nebo fyzická osoba bydliště na území členského státu Evropské unie. V neposlední řadě novela rozšířila investiční možnosti penzijních fondů do zahraničí.

Kdy jsou prostředky po zemřelém účastníkovi předmětem dědictví?
Zemře-li účastník, kterému nebyla vyplácena penze a který neurčil ve smlouvě osobu (osoby) k nároku na odbytné nebo pozůstalostní penzi, stává se celková suma jeho příspěvků a podílů na výnosech fondu (odbytné) předmětem dědictví, pokud jsou dědici. Teprve po rozhodnutí soudu, žádá dědic o výplatu finančních prostředků. Žádost u PFKB lze realizovat prostřednictvím kterékoliv pobočky Komerční banky.

Ve smlouvě jsou určeny osoby (osoba) pro výplatu pozůstalostní penze a odbytného
Jsou-li ve smlouvě určeny osoby (osoba) pro výplatu pozůstalostní penze a odbytného, žádají určené osoby (osoba) o výplatu finančních prostředků na základě ověřeného úmrtního listu a žádosti o výplatu. Žádost o výplatu prostředků po účastníkovi PFKB sepíší a ověří příslušní pracovníci kterékoliv pobočky Komerční banky. Podle originálu ověří také úmrtní list.

Dávka penzijního připojištění patří podle zákona o příjmech mezi tzv. kapitálové příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů.

Jednorázové vyrovnání se považuje za základ daně po snížení o příspěvky účastníka penzijního připojištění a po odečtení příspěvků od státu. Předmětem daně jsou příspěvky od zaměstnavatele, výnosy z příspěvků účastníka, výnosy z příspěvků státu a z příspěvků zaměstnavatele, případně třetí osoby.

Příspěvky zaměstnavatele jsou od daně osvobozeny v případě, že dávka z penzijního připojištění je vyplácena formou penze.

Zdanění 15% provádí Fond v souladu se zákonem ČNR č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů – část I. – Daň z příjmů fyzických osob, § 8, odst. 7. Daň se vztahuje na všechny smlouvy o penzijním připojištění, které jsou ukončené jednorázovým vyrovnáním, bez ohledu na věk účastníka a výši započítaných měsíců.

Penzijní fondy žádají o státní příspěvky Ministerstvo financí ČR vždy měsíc po uplynulém čtvrtletí a obdrží je měsíc následující.

Ke smlouvám je fond zaúčtuje zpětně:

• za 1. čtvrtletí tj. leden - březen, žádá fond o SP v dubnu, SP fond obdrží poslední týden v květnu
• za 2. čtvrtletí tj. duben - červen, žádá fond o SP v červenci, SP fond obdrží poslední týden v srpnu
• za 3. čtvrtletí tj. červenec - září, žádá fond o SP v říjnu, SP fond obdrží poslední týden v listopadu
• za 4. čtvrtletí tj. říjen - prosinec, žádá fond o SP v lednu, SP fond obdrží poslední týden v únoru

• starobní doživotní penze bez nároku na penzi pozůstalostní - jedná se o výplatu doživotní penze, která je účastníkovi vyplácena doživotně, po jeho skonu je výplata penze ukončena
• starobní doživotní penze s nárokem na penzi pozůstalostní - jedná se o výplatu doživotní penze, která je vyplácena účastníkovi doživotně, po jeho skonu je po dobu dvou let stejná částka vyplácena oprávněné osobě určené ve smlouvě - v rámci pozůstalostní penze
• starobní doživotní penze se zaručenou dobou výplaty 10 let - jedná se o výplatu doživotní penze, kdy se Fond zaručuje, že tato penze bude vyplácena účastníkovi doživotně, zaručená doba výplaty této penze je stanovena na minimální dobu 10 let. Konkrétně to znamená, že pokud účastník zemře např. po druhém roce vyplácení penze, Fond bude 8 let stejnou částku vyplácet určené osobě ve smlouvě v rámci pozůstalostní penze. Pokud účastník zemře po 10. roce výplaty penze, byla naplněna doba zaručené výplaty a další výplaty penze budou ukončeny.

Příspěvkem zaměstnavatele se rozumí příspěvek, který zcela nebo zčásti hradí zaměstnavatel za zaměstnance na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem.

S účinností od 1.1.2000 je možné zahrnout příspěvky na penzijní připojištění zaměstnanců do nákladů a snížit tak základ pro výpočet daně. Tento příspěvek je pro zaměstnavatele 100% daňově uznatelným nákladem.

Podmínkou pro to, aby mohl být příspěvek zaměstnavatele uznán jako nákladová položka je, že příspěvek je poskytován v souvislosti s trváním zaměstnání, je poukázán přímo na účet penzijního fondu (nesmí být vyplacen se mzdou zaměstnanci) a zaměstnavatel má přispívání ošetřeno vnitřní směrnicí.

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění do výše 24.000 Kč ročně na jednoho zaměstnance (v souhrnu penzijního a životního připojištění) nepodléhá odvodům na zdravotní a sociální pojištění (§ 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst.1 zákona č. 589/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), celková úspora činí 34% z příspěvku zaměstnavatele.

Podívejte se na konkrétní příklad daňových úspor pro zaměstnavatele.

Pro zaměstnance představuje příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění vyšší skutečný příjem oproti zvýšení platu, a to tím, že mu vzniká úspora na daních a odvodech.

Příspěvek zaměstnavatele do výše 24 000 Kč ročně nepodléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění, celková úspora je 11% z výše příspěvku zaměstnavatele. Zároveň příspěvek zaměstnavatele do výše 24 000 Kč ročně nezvyšuje základ pro výpočet daně z příjmu zaměstnance.

Zaměstnavatel má možnost přispívat na penzijní připojištění svých zaměstnanců:

• pevnou částkou bez ohledu na vyměřovací základ.
  V takovém případě je odstraněn rozdíl ve výši příspěvku daný různými vyměřovacími základy
• procentní výměrou z vyměřovacího základu zaměstnance.
  Příspěvek se stává pohyblivou částkou, závislou na výši vyměřovacího základu zaměstnance.

Způsob poukazování příspěvků zaměstnavatele lze dohodnout mezi zaměstnavatelem a penzijním fondem s přihlédnutím k možnostem zaměstnavatele. Nejpoužívanějším způsobem poukazování příspěvků je hromadná platba, kdy celková měsíční částka za všechny zaměstnance je poukázána na účet fondu. Fondu je zasílán seznam s identifikací účastníků podle čísel smluv a částek náležejících jednotlivým účastníkům. V případě, kdy hromadná platba obsahuje i vlastní příspěvky zaměstnance srážené ze mzdy, je pak seznam rozšířen i o vlastní srážený příspěvek účastníka. Způsob zasílání seznamu je možný v písemné podobě nebo elektronickou cestou. Konkrétní možnosti jsou vždy předmětem jednání zaměstnavatele s fondem. V případě malého počtu zaměstnanců je možné poukazovat příspěvek jednotlivě přímo na účet fondu s identifikací účastníka.

Úprava po novele zákona č. 42/1994 Sb., uskutečněná zákonem č. 170/1999 Sb., stanoví, že na příspěvky zaměstnavatele se neposkytují státní příspěvky (do července 1999 se státní příspěvky přiznávaly na celkovou částku, tzn. jak na vlastní příspěvek účastníka, příspěvek zaměstnavatele nebo i na příspěvek zaměstnavatele v případě, že si účastník vlastní příspěvek neplatil). Počínaje srpnem 1999 je státní příspěvek poskytován pouze na vlastní příspěvek účastníka. Zaměstnavatel může trvat na tom, aby smlouva obsahovala vlastní příspěvek účastníka.

Z hlediska nákladů je pro každého zaměstnavatele výhodnější příspěvek na penzijní připojištění. Příspěvek na penzijní připojištění se nepočítá do základu pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění, a to jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele. Příspěvek není posuzován jako součást mzdy a nezvyšuje základ pro výpočet daně z příjmu. Při výši příspěvku umožňujícího snížení daňového základu je poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění pro zaměstnavatele výhodnější, než zvýšení základních platů o částku ve výši přiznaného příspěvku.

Příspěvek na penzijní připojištění je možné poskytovat i z Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Hospodaření s FKSP se řídí v současně době platnou vyhláškou č. 114/2002 Sb., ve znění vyhlášky č.100/2006 Sb. která upravuje možnost poskytování příspěvků. Vzhledem k praxi, kdy je v rámci organizace projednáváno a schvalováno užití FKSP vždy na celý rok dopředu, je na rozpočtových a příspěvkových organizacích, aby při přípravě rozpočtu FKSP na kalendářní rok s touto možností počítaly. Příspěvek z FKSP není nákladovou položkou pro organizaci, ale výhody zaměstnanců spočívající v osvobození od daně z příjmu až do výše 24000 jsou zachovány. Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace mohou z fondu hradit za své zaměstnance část příspěvku na penzijní připojištění, nejvýše však 90% částky, kterou se zaměstnanec zavázal sám hradit.

Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat své zaměstnance při výběru penzijního fondu a nesmí přijmout pobídku v souvislosti s poskytnutím příspěvku na penzijní připojištění svých zaměstnanců.

Zaměstnavatel se dopustí přestupku (fyzická osoba) nebo správního deliktu (právnická osoba) tím, že omezí právo svého zaměstnance při výběru penzijního fondu nebo tím, že v souvislosti s poskytnutím příspěvku na penzijní připojištění přijme pobídku.
Pobídkou se rozumí úplata, odměna nebo nepeněžitá výhoda, která může vést k porušení povinnosti jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zájemce.